|
Problémy učitelské profesní etiky v předškolním vzdělávání v České republice
Andriantsarazo, Erica ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problémy učitelské profesní etiky a klade si za cíl zmapovat problematiku a komplexnost etického rozměru pedagogické práce. Prvním dílčím cílem je prozkoumat hodnotovou orientaci pedagogů a mateřských škol, ve kterých působí. Druhým dílčím cílem je popsat etická dilemata, se kterými se setkávají, a jejich strategie řešení. Tento popis je doplněn o perspektivu autorky práce. Práce se skládá z části teoretické a části empirické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a teorie týkající se etiky, filosofie výchovy, pedagogiky, psychologie i sociologie. V první části tato část popisuje základní přístupy k etice a filosofický pohled na podstatu výchovy. Také nastiňuje problematiku etických kodexů. Ve druhé části se zaměřuje na edukační procesy a jejich činitele. Důraz klade na roli pedagoga v těchto procesech a jeho kompetence. Dále popisuje specifika dítěte předškolního věku a roli rodiny i širšího sociálního prostředí v jeho socializaci. Nakonec stručně vysvětluje roli mateřské školy a její specifika jakožto vzdělávací instituce. V empirické části je popsána metodika výzkumu a jsou položeny čtyři výzkumné otázky, které vychází z cílů práce. Výzkum mapuje hodnotovou orientaci vybraných pedagogů a mateřských škol a popisuje etická dilemata a jejich přístupy k řešení....
|
|
Morální dilemata učitele v předškolním vzdělávání
Zálešáková, Irena ; Dostálová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Urbanová, Eva (oponent)
V mateřských školách se setkávají pedagogové s různými morálními dilematy v průběhu svého profesního života. Diplomová práce se zaměřuje na tato dilemata a snaží se je identifikovat a zjistit, jak jsou ze strany pedagogů řešena a jak je dále ovlivňují v jejich práci. Cílem práce je poskytnout náhled na tuto oblast profesního působení učitelek v předškolním vzdělávání a přispět tak k lepšímu porozumění tématu a zároveň prolomit určité zlehčující postoje, které vnímají morální dilemata v mateřských školách jako nepodstatné k řešení a morální formaci pedagogů. Teoretická část diplomové práce se zabývá etikou a morálkou, poodhaluje kořeny těchto oborů a jejich nesystematické či často chybějící uchopení v práci pedagogů, v jejich působení na morální formaci žáků, popisuje osobnost pedagoga z pohledu morálky a etiky, nezapomíná ani na povinnostní etiku a etiku ctnosti. Samostatná kapitola je věnována morálnímu jednání, které definuje morální integritu, morálnímu usuzování a morálním dilematům, dále rozebírá podrobněji téma profesní etiky. V části věnované etickým kodexům ukazuje značné rozdíly mezi pojetím etických kodexů v České republice - etický kodex učitele versus etický kodex křesťanského učitele - a pojetím ve vybraných zemích zejména Evropské unie. Závěrečná kapitola teoretické části diplomové...
|
|
Morální distres učitelů psychologie na středních školách
LENCOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá morálním distresem učitelů psychologie na středních školách. Práce je rozdělena na dvě části, a to praktickou a teoretickou část. Teoretická část je věnována definici pojmů etika, morálka, stres, morální distres. Dále též samotnému učitelství psychologie v České republice, učiteli psychologie a stručné rešerši výzkumů morálního distresu u učitelů. V praktické části jsou prezentovány ukázky z hloubkových rozhovorů s deseti učiteli psychologie, přičemž osm z deseti vyučujících popsalo celkem šestnáct morálně stresových situací ze své učitelské praxe. Cílem diplomové práce bylo pomocí kvalitativního výzkumu zjistit, které situace u učitelů psychologie na středních školách vyvolávají morální distres a jak učitelé tyto situace řeší a prožívají. Výzkum ukázal, že učitelé psychologie se setkali s morálně stresovými situacemi, jejichž zdroji byly následující stresory: vedení školy (3), kolegové (2), žáci (6), rodiče žáků (1), výuka (4). Zrozhovorů nevyplynulo, že by morální distres učitelů souvisel primárně s učitelstvím psychologie.
|
|
Proces morálního rozhodování v lékařské profesi
KOŽNAROVÁ, Klára
Bakalářská práce se soustředí na proces rozhodování lékařů v morálně dilematických situacích. Teoretická část se zabývá principy lékařské etiky, definováním pojmů morální dilema a morální integrita, dále se věnuje dosavadním poznatkům v oblasti procesu rozhodování a výzkumům morálního distresu. Praktická část nejprve popisuje základní charakteristiky procesu rozhodování v situacích, jež konkrétní lékaři s gynekologicko-porodnickou specializací považují za morálně dilematické. Dále představuje dva modely procesu morálního rozhodování lékařů, které vycházejí z perspektivy první a třetí osoby. Následně je navržena teorie morální (dis)integrity lékařů v dilematických situacích. Navržený model zakotvené teorie vychází z hloubkových rozhovorů s pěti lékaři s gynekologicko-porodnickou specializací.
|
|
DRAMATICKÁ VÝCHOVA A ROZVOJ MORÁLNÍHO VĚDOMÍ ŽÁKŮ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU
Zoubková, Gabriela ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rozvoji morálního vědomí žáků prvního stupně základních škol. Zaměřuje se především na možnosti rozvoje morálního vědomí žáků v hodinách dramatické výchovy, případně při využití jednotlivých aktivit dramatické výchovy v rámci jiných předmětů. Je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části nejprve seznamuje čtenáře se základními informacemi z problematiky morálního vědomí a chování žáků, analýzou morálního úsudku dítěte a možností jeho měření. Dále představuje dramatickou výchovu jako samostatný předmět, její principy a metody a nastiňuje možnosti dramatické výchovy v rozvoji morálního vědomí žáků. Praktická část obsahuje analýzu morálního vědomí žáků mladšího školního věku a porovnání výsledků žáků, kteří jsou vedeni metodami dramatické výchovy se žáky, kteří se s dramatickou výchovou nikdy nesetkali. Cílem empirického šetření je zjistit, zda a do jaké míry má dramatická výchova vliv na rozvoj morálního vědomí žáků mladšího školního věku.
|
|
Etika v podnikání
Novotná, Tereza ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Souhrn Diplomová práce je příspěvkem ke zmapování problematiky etiky v podnikání z psychologického hlediska s důrazem na interdisciplinární charakter zkoumaného tématu. V empirické části práce je pak formou mapující studie popsáno zavádění systému etického řízení na příkladu konkrétního podniku a jeho dopady na postoje zaměstnanců. Diplomová práce se pokouší zmapovat, jaké oblasti chodu a působení firmy etický kodex pokrývá, jaký byl při zavádění etického kodexu postup, zda se zavedením etického kodexu změnil se postoj zaměstnanců k zaměstnavateli a zda implementace etického kodexu ovlivnila řešení morálních dilemat zaměstnanců. V rámci kvalitativního výzkumného projektu byly využity polostrukturované rozhovory, analýza stop a výsledků činnosti a pozorování.
|
|
DRAMATICKÁ VÝCHOVA A ROZVOJ MORÁLNÍHO VĚDOMÍ ŽÁKŮ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU
Zoubková, Gabriela ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rozvoji morálního vědomí žáků prvního stupně základních škol. Zaměřuje se především na možnosti rozvoje morálního vědomí žáků v hodinách dramatické výchovy, případně při využití jednotlivých aktivit dramatické výchovy v rámci jiných předmětů. Je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části nejprve seznamuje čtenáře se základními informacemi z problematiky morálního vědomí a chování žáků, analýzou morálního úsudku dítěte a možností jeho měření. Dále představuje dramatickou výchovu jako samostatný předmět, její principy a metody a nastiňuje možnosti dramatické výchovy v rozvoji morálního vědomí žáků. Praktická část obsahuje analýzu morálního vědomí žáků mladšího školního věku a porovnání výsledků žáků, kteří jsou vedeni metodami dramatické výchovy se žáky, kteří se s dramatickou výchovou nikdy nesetkali. Cílem empirického šetření je zjistit, zda a do jaké míry má dramatická výchova vliv na rozvoj morálního vědomí žáků mladšího školního věku.
|
|
Vybrané otázky morální výchovy v současné společnosti
Hradilová, Tereza ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat proměnu hodnotových orientací ve společenském vývoji od osvícenství k postmoderně. Dalším cílem je analýza současného stavu morální výchovy ve školách. Práce se nejprve zaměří na příčiny změny akcentů v hodnotové oblasti započaté v osvícenství a ústící do tzv. postmoderní situace. Zrekapituluje nejvýznamnější teorie morálního vývoje jedince, popíše situaci v morální výchově ve školách a pokusí se identifikovat ty metody morální výchovy, jež by se daly využít v morální výchově vzhledem k povaze soudobého společenského dění a trendům v hodnotových orientacích dětí a mládeže. Práce v této souvislosti tedy také hledá odpověď na otázku, k jakým hodnotám je dnes třeba vychovávat. Klíčová slova: morální výchova, osvícenství, postmoderní situace, morální vývoj, Jean Piaget, Lawrence Kohlberg, morální dilema, Rámcový vzdělávací program, etická výchova, hodnoty, individualizace morálky, metody morální výchovy
|
|
Genetické inženýrství jako zdroj morálních dilemat srovnání argumentace křesťanů a ateistů
Rybová, Michaela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce hledá odpověď na otázku, zda se v současné české společnosti liší morální rozhodování křesťanů a ateistů, a to pomocí morálních dilemat týkajících se genetického inženýrství. Autorka vychází z předpokladu, že současná společnost je společností sekularizovanou a tedy náboženství v této společnosti ztrácí svůj vliv, což ohrožuje tradiční morální řád, jehož je náboženství nositelem. Zároveň dochází ke sporům v oblasti vědy a náboženství. Rozšiřující otázkou je, co udržuje morální řád v současné společnosti. Pomocí kvalitativního výzkumu bylo zjišťováno, zda se morální rozhodování současných křesťanů řídí křesťanskou etikou, jakou roli pro ně hraje Bůh, jakožto transcendentní autorita a zda podobnou transcendentní autoritu najít i v argumentaci ateistů. Tato práce se také zabývá výzkumy na téma morálního rozhodování a na téma vztahu morálky, náboženství a vědy. Ty se stávají základem pro analýzu dat. Ke sběru dat byla použita metoda focus group. Sestaveny byly dvě ohniskové skupiny, a to skupina tvořená křesťany a referenční skupina, tvořená ateisty. Jádrem obou diskuzí bylo šest morálních dilemat. Obecným zjištěním je, že morální rozhodování křesťanů a ateistů se v zásadních morálních otázkách shoduje, ovšem liší se cesta, jakou obě skupiny došly ke konsenzu. Především některé ze...
|
| |